Ruské mince - www.ruske-mince.cz

Články

Sovětská ražba carských mincí

V roce 2008 se státní podnik GOSZNAK (pozn.: současný provozovatel Sankt Peterburgské /dříve Leningradské/ mincovny) v jedné ze svých publikací zmínil o tajné ražbě tzv. "zlatých kroužků", která probíhala v Leningradské mincovně v letech 1925 - 1926. V numismatickém světě dané sdělení vyvolalo senzaci, ačkoliv na tuto skutečnost již dříve poukazoval dlouholetý archivář petrohradské mincovny M. Smirnov a dávno před ním V. Uzdenikov. Důvodem utajené ražby měla být "zlatá blokáda" vedená proti SSSR, kdy západoevropské země údajně odmítaly v zahraničním platebním styku přijímat z ideologických důvodů (kvůli proletářské symbolice) zlaté sovětské červonce 1923. SSSR byl v té době převážně agrární zemí s rozvráceným hospodářstvím po světové, občanské a polsko-ruské válce. Obnova země (v rámci tzv. "Nové ekonomické politiky") a na ní navazující industrializace zahájená Stalinem si žádala dovoz nových technologií a strojů. Zlato, respektive zlaté mince měly být prostředkem k jejich získání. Taková je zhruba nejčastější interpretace příčiny obnovení "carské" ražby bolševiky.

Tak tedy v situaci, kdy byl proletářský červoněc odmítán, muselo sovětské vedení najít způsob jak rychle vytvořit peníze, které budou v zahraničí s důvěrou přijímány (podobnou potřebu řešila Kateřina II., která zahájila v Rusku ražbu holandských dukátů). Řešením se ukázala ražba zlatých mincí svržené carské monarchie, proti kterým buržoazní Evropa v domnění, že jde o pravé carské mince, neměla námitek. Leningradské mincovně proto bylo z nejvyšších politických míst přikázáno, aby zahájila ražbu potřebného množství zlatých mincí, které se nebudou vizuálně lišit od těch carských. V evidenci mincovny byla tato ražba vedena pod krycím názvem "malé" a "velké kroužky". Vzhledem k tomu, že od revoluce, respektive bolševické kontrarevoluce (1917) neuplynulo příliš mnoho času, podařilo se nalézt část původních razidel, které tak bylo možné ve výrobě znovu použít (ačkoliv... viz níže). Dle Smirnova si ale bolševici potřebné nástroje vyrobili sami. V srpnu 1923 byla vyrobena matrice k 10ti rublu 1911 a o rok později k 5ti rublu 1898 (fotografie sovětské reverzní matrice 5ti rublu, stejně jako nové razidlo s portrétem Mikuláše II. byly publikovány v roce 2009 v knize věnované historii petrohradské mincovny)! Pro doplnění - dle oficiálních záznamů bylo v roce 1898 raženo přes 52 mil. ks 5ti rublů a v roce 1899 přes 27 mil. ks 10ti rublů. Bylo by proto logické, kdyby se bolševici rozhodli napodobit právě tyto dva nejsilnější ročníky. Aneb "několik stovek tisíc nových mincí se v celkovém množství rozplyne jako nic a západní kapitalisté tak nepojmou žádné podezření". Nicméně smysl vyrábět matrici a razidla právě k deseti rublu 1911, kterého bylo oficiálně raženo pouhých 50 011 ks, mi zatím uniká. V každém případě lze ze svědectví Smirnova soudit, že bolševici neponechali nic náhodě, případně, a tato hypotéza má rovněž své zastánce, mohla být ražba carských mincí zahájena dříve než v roce 1925. Nemohlo tedy jít o nějakou překotnou nebo neplánovanou akci.

Dle oficiální evidence byly v období 1925 až 1926 raženy "malé kroužky" v objemu 1 mil. ks a 2 mil. ks "velkých kroužků". Smirnov je jednoznačně přesvědčen, že v případě 5ti rublu šlo o ražbu ročníku 1898. U 10ti rublu považuje, s ohledem na existenci nových razidel, za nejpravděpodobnější ražbu s datem 1911 (těchto mincí je na numismatickém trhu opravdu mnoho). Současní ruští numismatici I. Rylov a A. Fedorin přišli nicméně s tezí, že bolševici razili také další ročníky, konkrétně 10ti rubl 1899, 1901, 1902 a 1904 a 5ti rublové mince 1897, 1899, 1900, 1901 a snad i 1902. Rok 1898 je logický, rok 1911 pro mne nepochopitelný (ledaže by se dochovalo větší množství původních funkčních razidel 1911), nicméně právě tato razidla byla v letech 1923 - 1924 Leningradskou mincovnou zhotovena. Proč ale razit i další ročníky? Respektovaný numismatik V. Rzaev se domnívá, že bolševici k ražbě použili nejdříve původní razidla ročníku 1911 a po jejich opotřebení (Smirnov uvádí, že v tehdejších podmínkách bylo možné jedním párem razidel vyrobit v průměru 11 tis. kusů zlatých mincí) další dostupná razidla, přičemž si nedělali příliš starostí s tím, že kombinují reverzní a averzní strany různých ročníků. Tato domněnka by mohla obstát snad jen, pokud by bolševici z nějakého důvodu spěchali. Ve hře tak máme původní razidla, která však dle D. Savina byla v nepoužitelném stavu převezena z Kanavino - místa jejich dočasné úschovy, eventuálně restaurovaná původní razidla a nová razidla (1898 a 1911), případně jejich kombinaci.

Nehledě na skutečnost, že v Leningradské mincovně stále působili odborníci z carských dob (jako např. medailér A. Vasjutinskij, autor řady portrétů Mikuláše II. na mincích i medailích), lze se při výrobě setkat s některými odlišnostmi. V technologickém procesu se např. na konečné kvalitě střížku negativně projevilo justýrování (opracování přebytečného kovu oškrabáváním nebo hoblováním povrchu střížku), které na něm zanechávalo viditelné hrubé pruhy a rysky. To je ostatně patrné u většiny již zmíněných červonců 1923 (ale i červonce 1925, který jsem měl možnost vidět), naopak původní carské mince takové nedostatky neměly nebo jen velmi zřídka.

Na mincích jsou viditelné stopy justýrování. copyright coins.su
Na mincích jsou viditelné stopy justýrování.

Sovětskou ražbu prozrazuje také obecně hrubší okraj kruhového střížku, povrch hrany je tak často narušen množstvím svislých nerovnoměrných škrábanců a rysek (údajně typické pro 10 rubl 1911). Dalším charakteristickým rysem je častá nadváha sovětských mincí oproti tabulkovým mírám, a to směrem nahoru (u 10 rublů nad 8,6g, a to o +0,05 až +0,1g). Zásadním rozdílem je však provedení nápisu na hraně mince. U mincí s nominálem 10 rublů jsou závorky od iniciál mincmistra posazeny dále, než u carského originálu. Písmena "АГ" jsou u sovětské ražby obecně větší a širší. Specifické je pak zejména písmeno "Г" s dlouhým zakončením ve tvaru šibenice.

Rozdíl carské a sovětské ražby. copyright numismat.ru

U pozdějších ročníků, které mohly nést označení pouze "АР", bylo písmeno "Р" vytvořeno doražením čárky k písmenu "Г".

Rozdíl carské a sovětské ražby. copyright numismat.ru

Další odlišností je písmeno "з" ve slovech "золота" a "золотникъ". Sovětská varianta má konečky písmene zakulacené, zatímco u předrevolučních mincí jsou konce vzpřímené.

Varianty 10ti rublových sovětských ražeb dle jednotlivých ročníků:

Základní varianty: původní carský, sovětská ražba tzv. lampočka a pozdní carský. copyright numismat.ru
Základní varianty: původní carský, sovětská ražba tzv. "lampočka" a pozdní carský.

10 rublů 1898 АГ - portrét malá hlava, široký okraj, na hraně písmeno "Г" velké ve formě šibenice. Rzaev současně upozorňuje na nedoraženou prostřední část žezla v pařátu ruského orla na originálních mincích 1898, ale také 1899. U sovětské ražby je otisk žezla dle Rzaeva dokonalý.

Carská ražba, kroužek upozorňuje na nedoraženou část žezla. copyright liveinternet.ru
Carská ražba, kroužek upozorňuje na nedoraženou část žezla.

Kompletně vyražená rukojeť žezla na minci stejného ročníku. Portrét cara má být rovněž sovětský. copyright liveinternet.ru
Kompletně vyražená rukojeť žezla na minci stejného ročníku. Portrét cara má být rovněž sovětský.

10 rublů 1898 АГ - pozdější portrét vzoru 1900 - 1911, na hraně písmeno "Г" velké ve formě šibenice (raritní).

10 rublů 1899 АГ - portrét malá hlava, široký okraj, na hraně písmeno "Г" velké ve formě šibenice. Dle Rzaeva platí stejná situace se žezlem popsaná u ročníku 1898. Rzaev rovněž upozorňuje, že prodloužením prostřední části (pera) ocasu orla směrem dolů, dojde v sovětské ražbě k protnutí písmena "E" uprostřed, zatímco u originálu protnutí prochází více vpravo.

Protnutí písmena E, vlevo carská mince, vpravo sovětská. copyright liveinternet.ru
Protnutí písmena "E", vlevo carská mince, vpravo sovětská.

10 rublů 1899 АГ - pozdější portrét vzoru 1900 - 1911, na hraně písmeno "Г" velké ve formě šibenice.

10 rublů 1901 АР - portrét malá hlava, široký okraj, na hraně písmeno "Р" doraženo z písmena "Г". Rzaev upozorňuje na další odlišnost sovětské ražby, kterou je přílišná blízkost číslice "1" k "0" v nápise "1901" a větší vzdálenost prvního čísla letopočtu "1" k písmenu "Й" ve slově "РУБЛЕЙ". V originále je tomu obráceně.

Vlevo carská ražba, vpravo sovětská. copyright liveinternet.ru
Vlevo carská ražba, vpravo sovětská.

10 rublů 1902 АР - pozdější portrét vzoru 1900 - 1911, na hraně písmeno "Р" doraženo z písmena "Г".

10 rublů 1904 АР - portrét malá hlava, široký okraj, na hraně písmeno "Р" doraženo z písmena "Г". Rzaev upozorňuje na další rozdíl, kterým je po prodloužení číslice "1" v letopočtu "1904" k okraji mince jiný průnik vroubkováním u originálu, a jiný u sovětské ražby.

Vlevo carská ražba, vpravo sovětská. copyright liveinternet.ru

Vlevo carská ražba, vpravo sovětská. copyright liveinternet.ru


10 rublů 1904 АГ - portrét malá hlava, široký okraj, na hraně písmeno "Г" velké ve formě šibenice (velmi raritní).

10 rublů 1911 ЭБ - podle Rzaeva nehledě na kvalitu UNC může být u mince patrná špatná ražba v oblasti šíje a hlavy levého orla včetně korunky a pak ve vypouklých místech hlavní korunky. Totéž platí pro malé erby na křídlech orla. Důvodem je opotřebení razidla, které bolševici používali, dokud to jen šlo.


Varianty 5ti rublových sovětských ražeb dle jednotlivých ročníků:

Základní varianty: původní carský, sovětská ražba tzv. lampočka a pozdní carský. copyright numismat.ru
Základní varianty: původní carský, sovětská ražba tzv. "velká hlava" a pozdní carský.

5 rublů 1897 АГ - portrét velká hlava, široký okraj.

5 rublů 1898 АГ - portrét velká hlava, široký okraj.

5 rublů 1899 ЭБ - portrét velká hlava, široký okraj.

5 rublů 1899 ЭБ - pozdější portrét vzoru 1903 - 1911 (raritní).

5 rublů 1900 ФЗ - portrét velká hlava, široký okraj.

5 rublů 1901 ФЗ - portrét velká hlava, široký okraj (velmi raritní).

5 rublů 1902 АР - dle některých nevykazuje tento typ mince žádné odlišnosti a jedná se tak o originál, dle jiných rozdíly existují.


Označování carských mincí coby sovětská ražba není běžnou praxí. Výjimku jsem zaznamenal pouze u ruského aukčního domu Mince a medaile, který naopak sovětský původ mincí aktivně propaguje, neboť jak tvrdí na svých stránkách, takové mince se stávají oblíbeným artiklem sběratelů.

Z výše uvedených informací je patrné, že by si dané téma zasloužilo hlubší analýzu, jelikož vyvolává více otázek, než nabízí odpovědí. V této souvislosti mne velmi zaujal článek D. Savina, který se snaží vyvrátit řadu mýtů s tématem spojených. Sám bych byl zdrženlivý, pokud jde např. o význam zlaté blokády pro obnovení ražby carských mincí, jelikož ta měla Rusku znemožnit užití jakéhokoliv zlata ve směnném obchodě, tedy i carského. Savin, který se opírá zejména o podklady Smirnova a Zvereva, potvrzuje sovětskou ražbu mincí 1898 a 1911, nicméně odchylky v dalších ročnících připisuje nikoliv bolševikům. Naopak se vážně zaobírá myšlenkou ražby v průběhu světové války, za revoluční vlády, přes údajnou ražbu mincí Kolčakem, až po případnou ražbu novodělů Leningradskou mincovnou v pozdějším období SSSR. Ale o tom někdy příště.

Autor: ruske-mince.cz

Článek vychází z celé řady zdrojů, zejména pak z článků nebo komentářů Smirnova, Rzaeva, Savina, Rylova, Fedorina a dalších.


- na články -