Ruské mince - www.ruske-mince.cz

Články

Ruská ražba holandských dukátů (1768 - 1867)

Nizozemí patřilo v 17. století k hospodářsky nejsilnějším regionům Evropy s vlastními koloniálními državami a vysokým podílem na světovém obchodu (v polovině století obchodní flotila Holanďanů čítala na 15 tisíc lodí). Holandské dukáty byly s ohledem na vysokou ryzost a stabilní kurz přijímány kdekoliv a představovaly tak všeobecně uznávané mezinárodní platidlo.

Rusové si význam holandského dukátu pro zahraniční platební styk velmi dobře uvědomovali. Ražba cizích mincí v Rusku by umožnila panovníkovi nejen generovat zisk z mincovního práva, ale také by představovala úsporu transakčních nákladů, které si vyžadovala směna ruských mincí za mince přijímané zahraničními obchodníky. Ruské „holandské“ dukáty začaly být používány k financování ruských zahraničních vojenských výprav (pozn.: zahájení ražby mělo být spojeno s přípravou financování vojenské výpravy Baltické flotily do Středozemního moře v roce 1769) i jednotlivých osob, nacházejících se v zahraničí, dále k provádění různých zahraničních plateb, k výplatě žoldu ruských vojsk v příhraničních oblastech apod. Od druhého čtvrtletí 19. stol. pak tyto dukáty začínají postupně hrát významnější úlohu také v domácím platebním styku. Dukáty zdomácněly pod názvy „lobančiky“, „arapčiky“ nebo „pučkovye“.

Falešné holandské dukáty byly tajně raženy v Petrohradské mincovně v letech 1768 až 1867 a evidovány pod krycím názvem „známá mince“. Vzhledem k tomu, že v roce 1849 byla ražba originálních holandských dukátů pozastavena, petrohradská mincovna byla nucena v nadcházejících letech razit dukáty pouze s tímto datem. Činila tak až do roku 1867, kdy po protestní nótě holandské vlády (dle jiného zdroje byla tato nóta předána nizozemským velvyslancem knížeti Alexadru Gorčakovi až v srpnu 1868) byla ruská ražba těchto dukátů definitivně ukončena. Rusko se oficiálně omluvilo a zbylé dukáty byly roztaveny (poslední až v roce 1897) a kov použit pro ražbu zlatých 3 rublových mincí. Je zajímavé, že problém s ražbou falešných dukátů nepřesáhl meze holandsko-ruské diplomatické korespondence. Toto tajemství bylo veřejně odhaleno až v roce 1888 velikým knížetem Georgiem Michajlovičem, kdy se o této skutečnosti zmínil ve své knize „Sbírka ruských mincí“.

Holandské dukáty za celé období ruské ražby jedenkrát zásadně změnily vizuální podobu, rozeznáváme proto dvě varianty pro období 1768 - 1806 a 1818 - 1867.

Razidlo ruského holandského dukátu z roku 1769 v Muzeu Gosznak v Sankt Peterburgu. copyright ruske-mince.ru
Razidlo ruského „holandského“ dukátu z roku 1769 v Muzeu Gosznak v Sankt Peterburgu.


Pokud jde o hlavní rozdíly holandské a ruské ražby v letech 1768 - 1806, ty detailně popsal Anders Berglund ve svém článku „Holandské dukáty ražené v Sankt Peterburgu“. Článek se mi bohužel nepodařilo na internetu dohledat a i ruské zdroje mlčí. Určitou představu o odlišnostech si lze udělat z olověných otisků razidel dukátů. V roce 1945 se v kolekci ruského muzea Ermitáž objevují v seznamu předmětů razidla holandských dukátů, kdy nejstarší z nich pocházelo z roku 1768. Později byly nalezeny právě zmíněné olověné otisky - 19 s averzní stranou, 4 s reverzní.

Pro srovnání - nahoře otisky ruských razidel, dole originální holandské dukáty ražené v Utrechtu. copyright numismat.ru
Pro srovnání - nahoře otisky ruských razidel, dole originální holandské dukáty ražené v Utrechtu.


Pokud jde o dukáty ražené v letech 1818 - 1867, rozeznáváme 12 základních rozdílů, podle kterých lze odlišit holandský originál od ruské ražby.

rozdíl holandská ražba ruská ražba popis rozdílu ve vztahu k ruské ražbě
1. Čtvrtý a šestý šíp v ruce rytíře jsou kratší než ostatní.
2. Všechny šípy v ruce rytíře jsou stejně dlouhé, hroty šípů jsou širší.
3. Konce stuh, které svazují střely, jsou ohnuty více k pravému úhlu.
4. Palec levé ruky rytíře nezakrývá dva krajní šípy.
5. Tři pruhy na levém rukávu jsou umístěny ve stejné vzdálenosti od sebe.
6. Chochol na přilbě rytíře je kratší.
7. Meč rytíře je široký a jeho hrot převyšuje střed kříže; chochol na přilbě je nadýchaný.
8. Odlišné tvarování lístků lilie.
9. Rukojeť meče není ukončena kulovitým prvkem.
10. Pravá noha písmena „A“ ve slově „CONCORDIA“ na aversu končí na úrovni středu číslic letopočtu; někdy je číslice „4“ nakloněna doprava.
11. Žezlo caduceus (Merkurova hůl) je menší.
12. Písmeno „L“ ve slově „BELGII“ je umístěno mezi písmeny „G“ a „E“ slova „LEGEM“, blíže k "E".

U jednotlivých ročníků ruské ražby jsou patrné až 4 rozdíly, některé ročníky byly raženy jen v Holandsku, některé pro změnu jen v Rusku.

rok rozdíly, poznámky
1817 Všechny dukáty s tímto datem jsou holandský originál.
1818 Identifikace na základě rozdílů 1, 5, 6 a 12.
1819-1825 Všechny dukáty s tímto datem jsou holandský originál.
1827 Identifikace na základě rozdílů 1, 5 a 12.
1828-1829 Identifikace na základě rozdílů 2, 5, 11 a 12.
1830 Všechny dukáty s tímto datem jsou ruská falešná ražba.
1831 Identifikace na základě rozdílů 1, 3, 9 a 12.
1832 Všechny dukáty s tímto datem jsou ruská falešná ražba.
1833 Identifikace na základě rozdílů 1, 3, 9 a 12.
1834-1835 Všechny dukáty s tímto datem jsou ruská falešná ražba.
1836 Všechny dukáty s tímto datem jsou holandský originál.
1837-1838 Všechny dukáty s tímto datem jsou ruská falešná ražba.
1839-1840 Identifikace na základě rozdílů 1, 5 a 12.
1841 1) V případě znaku kříže identifikace na základě rozdílů 1, 5 a 12;
2) V případě znaku lilie identifikace na základě rozdílů 8, 10 a 12.
1849 Identifikace na základě rozdílů 4 a 7.

Za téměř 100 let bylo v Rusku raženo více jako 28 mil. ks „holandských“ dukátů. Podrobněji o počtu vydaných dukátů v samostatné kapitole. Na závěr je třeba rovněž uvést, že v průběhu polského povstání proti Rusům byl ve Varšavské mincovně ražen další falešný holandský dukát s letopočtem 1831, kde je provokativně zobrazena polská orlice.

Příklady ruské ražby. copyright numismat.ru
Příklady ruské ražby.


Autor: ruske-mince.cz

Článek vychází z několika zdrojů, zejména pak z publikace V. V. Uzdenikova "Mince Ruska 1700 - 1917. Čtvrté vydání".


- na články -